Název: Trnový princ
Autor: Mark Lawrence
Série: Roztříštěná říše – 1. díl
Vydání: Talpress (2012), ISBN 978-80-7197-457-4
Počet stran: 624
Štítky: anti-hrdinové, zlo, magie, pomsta
Mé hodnocení: 2/5
Hlavním hrdinou tohoto netypického příběhu je třináctiletý chlapec Jorg, ačkoli pro jeho brutální povahu jej sotva můžeme považovat za chlapce. Popravdě sám Jorg měl chuť zabít každého, kdo jej nazval pouhým chlapcem. (No, i když on měl chuť zabít v podstatě všechny.) Jeho chladnýma nelítostnýma očima se díváme na surový a bezútěšný život podivného bratrstva vyvrhelů, jehož je mladý Jorg vůdcem. Účastníme se zvěrstva, které on a jeho kumpáni páchají na každém kroku, poznáváme jeho obludné praktiky, zároveň ale odkrýváme i jeho minulost. Jak je možné, že tlupa nejnebezpečnějších zabijáků bez špetky cti postaví do svého čela kluka? Nejspíš to bude tím, že on je ještě horší než oni všichni dohromady. Co ale mohlo vést ke zformování natolik pokřivené a zvrácené podoby dítěte, plné nenávisti, krutosti a lačnícího po krvi a moci?
Ačkoli nás autor na několika kapitolách zavede do Jorgova dětství, nepřipadalo mi to dostatečné. Zlomový okamžik, který dotvořil podlou Jorgovu osobnost, tedy zavraždění jeho matky a bratra hrabětem Renarem, byl vykreslen velmi zdařile. Touha po pomstě pak určovala Jorgovy budoucí kroky a cíle. A že to byly cíle ambiciózní. Ve třinácti byl vůdcem krvelačné bandy, drancoval, znásilňoval, pálil a zabíjel. Do patnácti let se chce stát králem a do dvaceti císařem. Nedává prostor k žádným pochybám. Prostě to tak bude.
Knih, jejichž hlavní hrdina je záporák není zrovna mnoho. Postavu Jorga má autor propracovanou poměrně dobře. Škoda, že trochu víc pozornosti nevěnoval i ostatním postavám v příběhu. Některým z Jorgových bratrů byl věnován jen krátký odstavec jako vsuvka mezi kapitolami, ale v samotném příběhu se všechno točí jen kolem Jorga. Žádná z postav mi nepřirostla k srdci (což by nebylo ani tak překvapivé, když se jedná o sebranku toho nejhoršího, co Roztříštěná říše může nabídnout), ale od dobré knihy vždy očekávám, že se jí podaří, abych si vytvořila nějaký vztah, nějaký zájem, který by mě poutal ať už k některé postavě nebo prostředí. Toho jsem se tentokrát nedočkala. Všichni a všechno mi bylo lhostejné.
První polovina knihy, kdy nás autor vhodil do Jorgovy běžné rutiny – vydrancuješ vesnici, pozabíjíš její obyvatele, znásilníš pár holek, zabiješ jednoho ze svých lidí, protože ti prostě leze na nervy – děj odsýpal rychle a záživně, člověk jen nestačil kroutit hlavou nad tím, jaké monstrum nám autor strčil pod nos. A tak jej nevěřícně následujete všude, kam se vydá, a ani vám nepřijde, že jste najednou v půlce knihy.
Pak se ale něco zvrtne. Příběh se zpomalí a už se nečte tak dobře. Nastává putovní část, která se moc nepovedla. Jorg se svými bratry putuje tam a zase zpátky, vy čekáte na nějaký strhující závěr, který se ovšem nekoná. Na druhou stranu v knize bylo nečekaných zvratů docela hodně, protože Jorgovo chování rozhodně není předvídatelné.
O co se Mark Lawrence snaží, je zřejmé. Šokovat brutalitou, ponurostí a zvráceností skrytými v těle dítěte. I když má tato prvotina své mouchy, myslím, že od dalších dílů mě neodradí. Jsem zvědavá, čeho všeho je Jorg ještě schopen.
Další recenze knih ZDE
Facebook Comments