V tomto úvodním videu série o účetnictví se seznámíme s jedním z nejdůležitějších výkazů v účetnictví vůbec a tím je rozvaha. Řekneme si, z čeho se skládá, k čemu nám slouží, jak vypadá a jak s ní v účetnictví pracujeme. Abychom ji mohli pochopit, musíme začít jak se říká od Adama, a nastínit si princip účetnictví.
Obsah:
- jak rozvaha vypadá
- z čeho se skládá a jak se sestavuje
- k čemu slouží
- jak s ní pracujeme
Video:
Následující díl: ÚVOD DO ÚČETNICTVÍ – DRUHY ÚČTŮ A PRINCIP ÚČTOVÁNÍ
Opáčko
Firmy vedou účetnictví jednak proto, aby naplnili svou zákonnou povinnost vůči státním institucím a různým úřadům, a jednak proto aby ony samy měly přehled o svém hospodaření. Účetní výkazy a uzávěrky jsou milníky ve firemním hospodaření. Vedení účetnictví je tedy průběžné zaznamenávání jednotlivých hospodářských transakcí tak, abychom je po nějaké době mohli sumarizovat do takového výkazu.
Jedním z nejdůležitějších účetních výkazů je rozvaha. Říká se jí také bilance, protože zobrazuje stav majetku podniku a zdrojů jeho krytí, což se musí vzájemně rovnat. Majetek jsou tzv. aktiva a zdroje krytí tzv. pasiva. Každá firma k tomu, aby mohla provádět svou činnost potřebuje nějaký majetek, ať už jsou to peníze, budovy, zboží nebo třeba internetový eshop. A je logické, že tento majetek musela nějak pořídit, buď ho koupila z vlastních zdrojů nebo z cizích, třeba na úvěr, apod. To je tedy základní pravidlo rozvahy, že peněžní vyjádření aktiv se musí rovnat peněžnímu vyjádření pasiv.
Podvojnost – znamená, že každá účetní operace se zachycuje stejnou částkou na dvě strany – má dáti nebo dal – ale dvou různých účtů.
Souvztažnost – jsou ty dva účty, na které se zachycuje tatáž účetní operace.
Aby byla dodržena bilanční zásada, aktiva a pasiva se musí rovnat, tzn. že tak může dojít v podstatě ke čtyřem variantám pohybů.
- ke zvýšení aktiv na jednom z aktivních účtů a souvztažně snížení jiného aktivního účtu
- ke zvýšení pasiv na jednom z pasivních účtů a souvztažně snížení jiného pasivního účtu
- ke snížení aktiv a současnému snížení pasiv
- ke zvýšení aktiv za současného zvýšení pasiv
Těmito čtyřmi pohyby jsme ovlivnili rozvahu, takže kdybychom si ji teď sestavili znovu, vycházela by ta bilanční částka jinak. Rozvaha je totiž stavový výkaz, sestavujeme ji vždy k určitému datu. A protože ve firmě dochází ke spoustě transakcí, třeba i desítkám, stovkám, tisícům hospodářských operací denně, nemůžeme všechny tyto změny ihned do rozvahy promítnout, protože bychom ji museli sestavovat na denní bázi. Proto tedy účetní operace zachycujeme na jednotlivých účtech a rozvahu sestavujeme jen jednou za čas k určitému datu.
Firmy mají ze zákona povinnost sestavovat rozvahu a to v předepsané formě. Při založení podniku sestavujeme zahajovací rozvahu, a pak běžně na začátku a konci účetního období sestavujeme počáteční a konečnou rozvahu. Účetní období je nejčastěji kalendářní rok, takže sestavujeme konečnou rozvahu k 31.12. a z té nám následně vyplývá počáteční rozvaha k 1.1. na začátku účetního období, když otevíráme účetní knihy. V průběhu účetního období také můžeme sestavovat mimořádné rozvahy z různých důvodů, např. při žádosti o úvěr, při nějakých větších škodách, nebo třeba k 30.6. tedy polovině účetního období.
Facebook Comments