3 otázky na dobrou noc

študákov 3 otázky na dobrou noc2

Pamatujete si na dětství?

Na dobu, kdy měl den skutečně 24 hodin? Kdy jsme neměli problém vzpomenout si, co jsme dělali včera? Nebo předevčírem? Na dobu, kdy čas běžel pozvolna a vytrvale jako maratonský běžec? Pak přišla střední popř. ještě vysoká škola, anebo jsme rovnou skočili do pracovního procesu a čas začal sprintovat.

Když se člověk dostane do produktivního věku, stane se totiž něco zvláštního: čas mu začne uhánět jako vyplašený zajíc. Každý den je to ta samá rutina – vstát, jít do práce, přijít z práce, spát. Není divu, že se pak sami sebe ptáme: Jak to, že jsem tak rychle zestárl? Kam se všechen ten čas poděl?

Chtěli byste mít spoustu barevných, živých a úplných vzpomínek, ale většina toho, na co si vzpomínáte, jsou jen neforemné útržky blednoucí v minulosti?

Problém je v oné pracovní smyčce, ve které mnohý z nás uvízne.

Lidská mysl má pak tendenci k něčemu, co by se dalo nazvat jako „vypouštění“. Cokoliv co se stále opakuje, paměť nezaznamenává zkrátka proto, že to za to nestojí. Vypouští to. Proč si pamatovat tisíce šedivých pracovních dnů, když jsou všechny jeden jako druhý. Stačí zaznamenat jejich velmi obecnou šablonu.

Takže otázka zní: co můžeme udělat pro to, abychom zpomalili naše vnímání času a nenechávali tak náš život proklouznout mezi prsty?

Odpověď spočívá v rozvíjení vnímavosti – čili stavu zvýšeného uvědomění. Ne, nemluvím teď o síle unagi dle doktora Gellera, nýbrž o schopnosti více si všímat vlastních myšlenek, pocitů a jednání. Pokud to zatím nedokážete, začněte tím, že si vždy položíte tyto…

Tři otázky před tím, než půjdete spát:

  1. Najdu na dnešku alespoň jednu věc, která se mi líbila nebo za kterou můžu být vděčný?
  2. Na co se zítra můžu těšit?
  3. O čem bych chtěl, aby se mi dnes v noci zdálo?

Když ležíte v posteli, pokládejte si tyto otázky a odpovídejte si na ně, dokud neusnete. A proč jsou vlastně tyto otázky tak důležité? Podívejme se nyní na logiku, která se za nimi schovává.

První otázka

Vás vyzývá, abyste se zamysleli nad Vaším dnem a našli něco, za co jste vděční. Pokud to uděláte, nejen že najdete něco, zač můžete poděkovat, ale zároveň si promítnete celý den – to proto, abyste ono „něco“ našli. Můžete využít fintu z neuro-lingvistického programování – představte si, že vložíte Váš denní zážitek do lahve, zavřete víčko a označíte ji například popiskem: Den, kdy jsem potkal Lucku. Tím, že budete mít spoustu takových vzpomínkových nádob, roztřídíte své vzpomínky na jednotlivé významné okamžiky, které si vybavíte snáze a barvitěji, než je mít všechny v jednom velkém chumlu s názvem: Mé pracovní roky – 20-50 let.

Druhá otázka

Vás vyzývá, abyste se podívali na následující den a našli něco, nač se můžete těšit. Jestliže budete mít v mysli obraz něčeho, na co se těšíte, vytváří to ve vás přirozeně pocit očekávání a nadšení. Díky tomu se ráno můžete vzbudit motivovaní a dobře naladění. Bude to první věc, která Vám ráno vyskočí v hlavě a nakopne Vás do celého dne.

A pokud Vás následující den naopak čeká něco nepříjemného, tak si představujte, jak skvělý pocit budete mít, až to dobře zvládnete, jaké zkušenosti získáte, díky nimž se posunete zase o něco dál. Nikdy si před spaním neříkejte: To zase bude zítra den, nečeká mě nic pěkného, apod. Tím si akorát přesně takový den naprogramujete. Vše je jen o úhlu pohledu.

Třetí otázka

Vás má nasměrovat k tomu, abyste se ponořili do svých nejniternějších tužeb. Protože každý z nás si přirozeně vybírá snění o tom, co chceme a co si přejeme. A tím si vyjasňujeme naše záměry a cíle.

Pravidelným pokládáním těchto otázek před spaním se Vaše vnímání času postupně zpomalí. Budete si pamatovat více zážitků z Vašeho života a mít větší jasno v tom, co má pro Vás smysl. Pak budete dělat spíše věci, které jsou pro Váš život důležité, ještě před tím, než Vám vyprší čas.

Facebook Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Pin It on Pinterest