Úvod do účetnictví – Druhy účtů a princip účtování

V tomto dílu se blíže podíváme na druhy účtů, které v účetnictví používáme, řekneme si jak takový účet vypadá, co to je, jak se na něj účtuje a k čemu jednotlivé druhy účtů slouží. Seznámíme se také s účetní osnovou, abychom viděli do jakých sekcí je rozdělena a abychom se v ní trochu zorientovali.

Obsah:

• co je to účet a jak vypadá
• k čemu slouží a jak se na něj účtuje
• druhy účtů – rozvahové, výsledkové, podrozvahové, závěrkové
• účetní osnova

Video:

Předchozí díl: ÚVOD DO ÚČETNICTVÍ #1 – ROZVAHA

Následující díl: ÚVOD DO ÚČETNICTVÍ #3 – DRUHY ÚČETNÍCH DOKLADŮ

Opáčko:

Jednotlivé transakce a hospodářské operace ve firmě zaznamenáváme na základě účetních dokladů na jednotlivé účty.

Účty jsou kategorie, do kterých třídíme různé firemní nákupy, platby, tržby apod. Každá jednotlivá kategorie má pak přesné místo ve výsledných účetních výkazech jako je např. rozvaha nebo výkaz zisků a ztrát.

Tak jako existují různé druhy hospodářských jevů a operací, tak proto existují také různé druhy účtů. Rozlišujeme tedy tyto druhy účtů:

• účty rozvahové aktivní a účty rozvahové pasivní – jak už nám jejich název napovídá, z nich se pak sestavuje rozvaha, jeden z hlavních výkazů firmy, o které jsme se bavili v předchozím videu
• účty nákladové a výnosové, tj. účty výsledkové, s jejichž pomocí sestavujeme výkaz zisků a ztrát
• syntetické a analytické účty – účty rozvahové, nákladové a výnosové si zpravidla ještě dále rozčleníme z jejich základní syntetické podoby uvedené v účetní osnově na účty analytické. Např. účet 518 – ostatní služby: 518.100 – reklama a propagace, 518.200 – účetní, daňové, právní služby, 518.300 – pronájmy, 518.400 – telekomunikační služby

Součet stavů jednotlivých analytických účtů musí dávat dohromady stav na syntetickém účtu, k němuž se daná analytika vztahuje.

Syntetický účet je tedy jakýsi obecný, souhrnný účet – který si můžeme a nemusíme dále ještě rozčlenit na analytické účty – ty už si každá účetní jednotka stanovuje dle své libosti.

• závěrkové účty – počáteční účet rozvážný, konečný účet rozvážný a účet zisku a ztrát. Počáteční a konečný účet rozvážný slouží k uzavření účetních knih na konci období a otevření knih na začátku účetního období. A účet zisků a ztrát nám slouží k vyčištění nákladových a výnosových účtů za dané období a sestavení výkazu zisků a ztrát.
• podrozvahové účty – tyto účty se nezobrazují přímo v rozvaze, ale zachycují majetek a závazky jako jsou např. zboží přijaté do úschovy, hypotéky, majetek na leasing, najatý majetek apod. V knihách podrozvahových účtů se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v deníku a v hlavní knize.Podrozvahová evidence tedy slouží k zachycení skutečností, o kterých se neúčtuje na rozvahových účtech.

Každý účet má svoje číslo a název. Jejich seznam je uveden ve směrné účtové osnově. Každý účet se skládá z trojciferného čísla.

První cifra nám udává účtovou třídu – standardně se pracuje s nultou až sedmou třídou, osmička a devítka je pro vnitropodnikové účetnictví.

První dvě cifry nám udávají účtovou skupinu. Např. účtová skupina 21 zahrnuje peněžní prostředky v pokladně, účtová skupina 31 pohledávky, 32 závazky, 51 služby atd.

A všechny tři cifry dohromady představují samotný syntetický účet.

Ve zjednodušené formě se účet znázorňuje jako téčko, na levé straně je strana má dáti na pravé strana dal. Na různých typech účtů účtujeme následovně:

Rozvahové účty – mají počáteční a konečné stavy

• rozvahové aktivní – počáteční a konečný stav je na straně MD, přírůstky se zapisují na stranu MD a úbytky se zapisují na stranu D
• rozvahové pasivní – počáteční a konečný stav je na straně D, přírůstky jsou na pravé straně D a úbytky na MD vlevo

Výsledkové účty – oproti rozvahovým účtům, tyto výsledkové nemají počáteční a konečné stavy a nepřevádí se napříč obdobími. Sledujeme u nich pouze obraty v daném účetním období, tedy jejich kumulovanou výši.

• náklady evidujeme vždy na straně MD
• výnosy účtujeme na straně D

Nám teď bude bohatě stačit informace, že nákladové účty jsou v účtové skupině 5, výnosové v 6.

Závěrkové účty používáme při otevírání a zavírání účetních knih při přechodu z jednoho účetního období na druhé. Tzn. na těchto účtech účtujeme jen na počátku nebo na konci účetního období. Patří sem účet 701 počáteční účet rozvážný, účet 702 konečný účet rozvážný a účet 710 účet zisků a ztrát

V případě rozvahových účtů aktivních víme, že mají konečný stav na straně MD. Takže vezmeme konečný strav na MD a přeúčtujeme ho pomocí konečného účtu rozvážného 702 na opačnou stranu D.

U pasivních účtů je to obráceně. Pasivní účty mají konečné zůstatky na straně D a my je přeúčtujeme pomocí účtu 702 na stranu MD.

U výsledkových účtů je to podobné. Na konci období vezmeme tu nakumulovanou sumu výnosů a nákladů a převedeme jí pomocí účtu 710 na opačnou stranu.

U nákladových účtů – např. 710/ 518.
U výnosových účtů – např. 604/710.

Zjištěný výsledek hospodaření se přenese do rozvahy a tyto účty jsou opět čisté pro nové účetní období.

Pokud je stav na straně MD účtu 710 větší, než stav na straně D – firma vykazuje ztrátu.
Pokud je stav na straně D účtu 710 větší než na straně MD, firma by vykazovala zisk.

Zisk nebo ztrátu také převádíme na konečný účet rozvážný, protože nám bude doplňovat vzniklou díru v rozvaze, jak jsme si řekli v minulém videu o rozvaze.

Pokud je to ztráta účtujeme 702/710.
Pokud je to zisk účtujeme 710/702.

Počáteční účet rozvážný na počátku nového účetního období tedy např. k 1.1. otevře ty účty, které jsme právě zavřeli.

Aktivní účty – např. účet 211 pokladna převede zpátky na stranu MD, kam patří – pomocí zápisu 211/701
Pasivní účty – např. účet 321 dodavatelům opět otevřeme zaúčtováním jako 701/321.
Navíc se nám otevře také účet 431, který představuje zisk nebo ztrátu. Také jej otevřeme pomocí účtu 701.

Stavy na konečném účtu rozvážném musí odpovídat stavům při otevírání knih na počátečním účtu rozvážném.